historie

Odletová hala v Tuřanech slaví 20 let. Má na kontě čtyři ceny

Moderní terminál Letiště Brno-Tuřany s charakteristickou zvlněnou střechou
Odletový terminál Letiště Brno-Tuřany s charakteristickou obloukovou střechou z hliníkových šestiúhelníkových panelů, otevřený v roce 2006.

Odletový terminál na letišti Brno-Tuřany (BRQ) je přesně dvacet let starý. Otevřel se 18. září 2006, necelý rok po poklepání základního kamene, a od té doby jím prošlo téměř deset milionů cestujících. Budova ve tvaru připomínajícím krunýř kraba nebo křídlo letadla navíc v roce 2007 získala hned čtyři ocenění najednou.

Krab, křídlo, nebo bublina?

Terminál navrhl brněnský architekt Petr Parolek. Základní tvar je zaoblená hranatá hala, kterou okolí přirovnává k obřímu valounu, bublině nebo kosmické lodi ve stylu Star Trek. Vnější plášť tvoří tisíce šestiúhelníkových kovových šablon z titanzinku, které vzdáleně připomínají včelí plástev nebo hadí kůži. Severní vstup kryje masivní předsunutá stříška ve tvaru leteckého křídla nebo surfového prkna. Jižní fasádu před sluncem chrání řada lamel tvarovaných jako směrovky letadel, které zároveň evokují chladič auta s poznávací značkou Brna. Při hledání tvaru ocelové konstrukce se v průřezu objevila silueta kraba, a tak se stavbě v odborných kruzích přezdívá krab pod křídly letadel. Mezi lidmi se vžily i přirovnání k vznášedlu, nafukovacímu člunu nebo přilbě.

Projekt narychlo, inspirace od Slavkova

Nová hala musela stihnout termín zavedení odbavení podle schengenských pravidel, takže na projekt i stavbu zbyl necelý rok, od srpna 2005 do srpna 2006. Architekt se při hledání výrazu inspiroval i blízkým bojištěm bitvy tří císařů u Slavkova a empírovým slohem, který tehdy ovlivnil celkové pojetí haly jako monumentálního a symetrického místa setkávání a loučení cestujících. Stavba vyšla na zhruba 245 milionů korun, z toho zaplatila Evropská unie přes 30 procent z operačního programu Infrastruktura. Investorem byl Jihomoravský kraj, který letiště převzal krátce před vstupem Česka do Evropské unie, poté co provoz desítky let stagnoval a civilní dopravu na čas nahradilo vojenské letiště. Teprve přechod pod kraj a růst počtu cestujících, který se tehdy za pár let zdvojnásobil, přesvědčil investora, že provizorní odbavovací budova už nestačí.

Čtyři ocenění v jednom roce

V soutěži Stavba roku 2007 terminál získal jeden z pěti titulů Stavba roku České republiky a navíc Cenu veřejnosti. Přidal se krajský titul Stavba roku Jihomoravského kraje 2007 a architekt Petr Parolek dostal titul Architekt roku České republiky 2007. Čtyři ocenění pro jedinou stavbu malého regionálního letiště jsou mezi podobně velkými terminály v Česku výjimkou. Porotu přesvědčil i interiér s odhalenou ocelovou obloukovou konstrukcí, která uvnitř připomíná trup lodi nebo letadla, a střešními světlíky orientovanými na severozápad, díky nimž se světlo v hale mění od rána do večera.

Dvacet let bez nástupního rukávu

Hala byla navržena na odbavení tisíce cestujících za hodinu ve špičce, což odpovídá pěti letadlům po 180 lidech najednou. „Ve špičce zvládne odbavit až tisíc cestujících na odletu za hodinu,“ potvrzuje i brněnská archivářka Magdalena Čoupková. Tuto kapacitu si terminál drží dodnes, byť se do něj za celou dobu nikdy nepostavil nástupní rukáv – cestující i po dvaceti letech nastupují pěšky nebo autobusem přímo na odbavovací ploše. Shodou okolností terminál otevřeli jen rok po tom, co z Brna začal létat Ryanair, jehož prvních dvacet let v Brně popisujeme v samostatném článku. Provoz od otevření haly výrazně narostl: letos do konce září odbavilo letiště přes 682 tisíc cestujících, o desetinu víc než ve stejném období loni, a dlouhodobě jde o nejsilnější čísla v historii letiště. Růst si už vynutil rozšíření parkoviště o stovky míst a dřív nebo později přijde na řadu i otázka, jak dlouho terminál vydrží bez rukávů a dalších investic do kapacity.

Celou cestu letiště od otevření v roce 1954 přes vojenské období až po dnešní terminál shrnuje naše stránka historie Letiště Brno-Tuřany.

Proč na tom záleží

Budova, kterou cestující míjejí cestou na dovolenou nebo na služební cestu, je jedinou architektonicky oceněnou stavbou letiště v kraji. Ukazuje, že i malé regionální letiště může mít výraznou vizuální identitu a stát se symbolickou branou do Jihomoravského kraje, ne jen provizorní odbavovací budovou. Zároveň ale dvacet let stará hala limituje, kolik cestujících může Brno odbavit bez velké rekonstrukce nebo přístavby – a s rostoucím provozem bude tahle otázka čím dál naléhavější.