Tuřany nejsou jen Ryanair: většina vzletů patří jiným letadlům

Letiště Brno-Tuřany (BRQ) si spojujeme hlavně s Ryanairem, dovolenou u moře a linkou do Londýna. Ve skutečnosti je ale drtivá většina z 25 419 vzletů a přistání, které tu piloti zaznamenali v roce 2025, dílem úplně jiných letadel – výcvikových, soukromých i záchranářských.

Aeroklub starší než republika

Na jižní straně Tuřan sídlí Aeroklub Brno-Slatina, přímý pokračovatel Moravského aeroklubu založeného 16. dubna 1920. Čestným předsedou a zakládajícím členem byl tehdejší prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Sto let existence oslavil klub v roce 2020 – tedy dřív, než dnešní podoba civilního letiště vůbec vznikla (celou historii letiště popisujeme samostatně).

Aeroklub dlouho sídlil na letišti Brno-Černovice, jehož provoz skončil k 30. září 2001 kvůli plánované průmyslové zóně. Přesun na jižní stranu Tuřan trval roky kvůli legislativním i finančním komplikacím, nové zázemí se podařilo zkolaudovat až v prosinci 2009 – společně se základnou letecké záchranné služby firmy Alfa Helicopter. Kuriozitou zůstává, že čestné členství v klubu příznivců RAF, který je součástí aeroklubu a sdružuje i veterány a jejich potomky, přijala v roce 1996 osobně britská královna Alžběta II.

Kdo dnes na Tuřanech lítá

Aeroklub dnes funguje ve dvou odděleních – motorovém a parašutistickém – a provozuje mimo jiné ultralehký letoun Alto 912 TG. Vedle něj na letišti působí letecké školy Blue Sky Service a Herbst Aero, které školí soukromé i obchodní piloty letounů i vrtulníků. Výcvik na soukromého pilota letounů PPL(A) vyjde na přibližně 303 000 Kč, kvalifikace na vrtulník přes půl milionu korun. Školy tu nabízí i akrobatický výcvik, kvalifikaci pro noční lety nebo přípravu instruktorů – tedy služby, které malá regionální letiště obvykle nemají. Kdo si létání chce jen vyzkoušet nebo přiletět soukromě, může si pronajmout stroje od Cessny 172 po vrtulníky Robinson nebo Bell 206, případně objednat aerotaxi kamkoli po Evropě.

Na ploše dále působí servisní firmy, které udržují letadla od historických Zlínů po moderní Cirrusy a Diamondy, a trvalým nájemcem je základna letecké záchranné služby, odkud vrtulník vyráží k zásahům po celém Jihomoravském kraji. Tuřany navíc slouží jako řízené mezinárodní letiště, takže se tu piloti učí i komunikaci s řídicí věží – dovednost, kterou na menších neřízených letištích nezískají. Civilnímu provozu přitom na Tuřanech dlouho předcházelo vojenské letectvo – o téhle kapitole píšeme v článku o éře stíhaček MiG-21.

Číslo, které se nikde nerozepisuje

Loni odbavilo Letiště Brno-Tuřany 739 323 cestujících a zaznamenalo 25 419 pohybů letadel. Kolik z nich připadá na pravidelné a charterové linky? Přesný rozpad letiště nezveřejňuje, ale hrubý odhad ukazuje směr: i při velkorysém průměru 150 cestujících na jeden pohyb (odlet nebo přílet) nízkonákladového letounu by na obsluhu loňských cestujících stačilo zhruba 4 900 pohybů. Zbývajících více než 20 000 pohybů, tedy naprostá většina provozu, tak připadá na lety, které se do statistik cestujících vůbec nepočítají – výcvikové okruhy, soukromé a firemní lety, servisní přelety i výjezdy záchranářského vrtulníku.

Jinými slovy: i v měsících, kdy z Tuřan nelétá jediný charter na moře, je na ploše rušno. Právě všeobecné letectví drží provoz letiště při životě přes zimu, kdy sezonní linky do Řecka nebo Bulharska nelétají a zůstává jen celoroční spojení do Londýna a Malagy.

Co se chystá

Podle informací letiště by mohla ve východní části areálu v následujících letech vzniknout nová hala pro údržbu letadel a případně i nová stanice letecké záchranné služby – tedy další kapacita právě pro všeobecné letectví, ne pro pravidelnou dopravu. Loni navíc proběhla rekonstrukce části terminálu a jeho zázemí určené pro odbavení letů mimo pravidelné linky a pro přípravu posádek, což ukazuje, že provozovatel s touto vrstvou provozu dlouhodobě počítá – i když se o ní v souvislosti s letištěm mluví mnohem méně než o nových charterech.