Deset let bez cestujících: éra MiG-21 na letišti Tuřany

Letiště Brno-Tuřany bylo od roku 1982 deset let uzavřené civilním cestujícím a sloužilo jen stíhačkám MiG-21. Civilní provoz se sem vrátil až v srpnu 1992 – tedy skoro deset let po jeho úplném zastavení.

Vojenský základ dřív než civilní terminál

Dnešní Letiště Brno-Tuřany (BRQ) nevzniklo jako civilní projekt. Původní brněnské letiště v Černovicích mělo jen travnatou plochu a už v roce 1931 o něj hospodářská krize připravila zahraniční linky do Vídně, Berlína i dalších měst. Poválečným letadlům pak Černovice přestaly stačit úplně. Výstavba nového letiště v Tuřanech začala v roce 1950 a do provozu bylo uvedeno v roce 1954 – nejprve jako státní letiště s vojenským provozem. Civilní cestující se sem dostali až o čtyři roky později, 28. dubna 1958. V šedesátých letech se z Tuřan dalo doletět do Prahy, Bratislavy, Ostravy, Karlových Varů, Košic i Sliače – většinou šlo o vnitrostátní linky v rámci tehdejšího východního bloku.

Rok 1968: cizí letadla na dráze

V srpnu 1968 využila letiště okupační vojska armád Varšavské smlouvy. Na tuřanské ploše přistávaly transportní stroje An-12 i stíhačky MiG-21, zatímco civilní provoz v té době ještě pokračoval souběžně s vojenským. Šlo o první signál, že vojenská role letiště bude v následujících dekádách přebírat vrch nad tou civilní – definitivně se tak stalo o čtrnáct let později.

1982: klíče od letiště přebírá armáda

V roce 1982 bylo celé letiště předáno ministerstvu obrany a pravidelná přeprava cestujících se zastavila úplně. Mezi lety 1983 a 1984 se do Brna postupně přestěhoval 8. stíhací letecký pluk z Mošnova, plnící úkoly protivzdušné obrany státu. Stíhačky startovaly i ve směru na Brněnské Ivanovice, kde obyvatelům dlouhá léta komplikoval život nadměrný hluk – Tuřany na deset let přestaly být letištěm pro cestující a staly se ryze vojenskou základnou.

Vojenský provoz na Tuřanech trval až do počátku devadesátých let. Posledních deset strojů MiG-21 odlétlo z Brna v únoru 1991 a krátce nato 8. stíhací letecký pluk zanikl úplně.

Návrat cestujících po roce 1989

Letiště sice získalo povolení k provozování mezinárodních letů už v roce 1989, ale reálný obrat přišel až se zánikem vojenského provozu v roce 1991. Správu nad ním převzala Česká správa letišť a v srpnu 1992 byl na Tuřanech obnoven mezinárodní civilní provoz – po deseti letech, kdy tudy civilní letadlo prakticky nesmělo proletět. Od té chvíle začal pomalý návrat k civilnímu charakteru, který dnešní cestující berou jako samozřejmost.

Klíčová data

• 1954 – letiště v Tuřanech otevřeno jako vojenské
• 1958 – zahájení pravidelného civilního provozu
• 1968 – přistání transportních letadel a stíhaček vojsk Varšavské smlouvy
• 1978 – prodloužení dráhy na 2 650 metrů
• 1982 – civilní provoz zastaven, letiště předáno armádě
• 1983 až 1984 – přesun 8. stíhacího leteckého pluku z Mošnova
• 1991 – odlet posledních deseti strojů MiG-21
• 1992 – obnovení mezinárodního civilního provozu

Co po armádě zůstalo

Vojenská éra zanechala na letišti stopu, kterou cestující i nákladní dopravci využívají dodnes. Přistávací dráha byla v roce 1978 prodloužena na 2 650 metrů – délka, kterou si vyžadoval tehdejší vojenský provoz, ne tehdejší skromný civilní ruch. Díky ní se na Tuřany výjimečně dostal i obří nákladní Antonov An-124, pro který by kratší regionální dráha nestačila.

Rozlehlost bývalé vojenské základny se hodí i mimo letecký provoz. V neděli 27. září 2009 se v areálu Tuřan konala mše papeže Benedikta XVI., které se zúčastnilo asi 120 tisíc lidí – akci v takovém rozsahu by menší civilní letiště bez vojenské minulosti jen těžko pojalo.

Dnešní růst brněnského letiště – v roce 2024 přes 749 tisíc odbavených cestujících, rekordní čísla i dvacet let provozu Ryanairu – tak stojí na infrastruktuře, kterou z velké části vybudovala studená válka, ne cestovní ruch.