Chorvatsko patří k nejoblíbenějším letním destinacím Čechů, přímé letecké spojení z Brna tam ale roky chybělo. Letiště Brno-Tuřany (BRQ) potvrdilo, že s dopravci znovu jedná o obnovení pravidelné linky do přístavního Zadaru na severodalmatském pobřeží.
Jednání běží, smlouva zatím žádná
Mluvčí letiště Andrea Míčková uvedla, že vedení letiště průběžně jedná s dopravci o možnostech rozvoje pravidelných spojení z Brna, ale konkrétní podmínky nechce komentovat, dokud nejsou smlouvy podepsané. Jednání o Zadaru dřív potvrdil i brněnský radní pro dopravu Petr Kratochvíl. Podle něj by linka mohla v případě úspěchu fungovat sezonně od června do září, s frekvencí dvakrát týdně do Chorvatska a dvakrát týdně zpátky. Pokud se domluva podaří, létat by se mohlo od léta 2027.
Jihomoravský kraj se do jednání zatím přímo nezapojuje. Mluvčí kraje Martina Žídková potvrdila, že rozhovory probíhají mezi relevantními partnery, otázku případného spolufinancování ale kraj zatím neřeší. Je to jiný přístup než u chystané linky do Frankfurtu, kde kraj i město od začátku počítaly se společnou finanční podporou a s notifikací od Evropské komise.
Proč linka v roce 2011 skončila
Z Brna do Zadarské župy se létalo už jednou. Linka odstartovala v roce 2010 a měla jezdit dvakrát týdně. Po sezoně 2011 ji dopravce zrušil, cestující o ni neměli dostatečný zájem a provoz byl ztrátový. Od té doby si lidé z jižní Moravy museli vybrat mezi cestou autem, autobusem, nebo přestupem přes jiné letiště. Přímo do Zadaru dnes z Česka létá například Ryanair z pražského Letiště Václava Havla, cesta autem přes Rakousko a Slovinsko trvá zhruba šest až sedm hodin.
Letiště má za sebou rekordní rok
Šance na úspěch nové linky souvisí i s tím, jak se Brnu v posledních letech daří. Loni na Letišti Brno-Tuřany odbavili téměř 740 tisíc cestujících a nabídka zahrnovala rekordních 38 destinací, nejvíce v historii letiště. Mezi třemi celoročními pravidelnými linkami, do Londýna, Bergama a Malagy, se nejrychleji uchytila loňská novinka Malaga, kterou v prvním roce využilo skoro 30 tisíc lidí, a linku do Bergama letos letiště kvůli zájmu posílilo ze dvou na tři lety týdně. Podobný scénář si letiště slibuje i od Zadaru, byť s vědomím, že dovolenková poptávka po jihu Evropy se od roku 2011 výrazně proměnila a cestující dnes k moři létají i z menších regionálních letišť běžně. Letos v létě se navíc do nabídky charterů po několika letech vrátil řecký ostrov Kefalonia, což ukazuje, že letiště je ochotné zkoušet i dřív neúspěšné nebo přerušené směry znovu.
Zadar není jediná linka v jednání
Kromě Zadaru řeší letiště i návrat pravidelné linky do Říma, kterou loni po půl roce provozu ukončil dopravce Aeroitalia. Podle radního Kratochvíla je aktuální situace v letectví neklidná a Brno je tak v jednáních s aeroliniemi trochu v zajetí konkurenčního boje mezi dopravci, kteří si teprve vyjasňují vlastní strategie. Nejdál je zatím příprava linky do Frankfurtu nad Mohanem, která má od jara 2027 létat čtyřikrát týdně a už získala souhlas Evropské komise s veřejnou podporou provozu. Zadarská linka je oproti tomu zatím ve fázi neformálních jednání bez pevného termínu a bez jména dopravce, který by ji provozoval.
Pro cestující z jižní Moravy by přímá linka do Zadaru znamenala rychlejší a levnější cestu k jednomu z nejnavštěvovanějších úseků chorvatského pobřeží, aniž by museli přes Prahu, Vídeň nebo Bratislavu. Srovnání dostupných spojení z okolních letišť přitom ukazuje, že lidé z jižní Moravy dnes na podobné trasy často dojíždějí stovky kilometrů, a to i autem přímo na jadranské pobřeží. Obnovená linka by tak především zkrátila cestu rodinám s dětmi a lidem, kteří dovolenou u moře plánují jen na týden a nechtějí trávit dva dny cestováním po dálnici.
Proč na tom záleží
Nová linka do Zadaru by byla prvním obnoveným spojením do Chorvatska z Brna po patnácti letech a dalším důkazem, že si menší regionální letiště troufá na destinace, které dřív zvládala jen velká letiště v Praze či Vídni. Jestli se to tentokrát povede, ukáže až to, zda se od roku 2011 skutečně změnila poptávka cestujících z jižní Moravy po dovolené v Chorvatsku.
Zdroj: Ekonomický deník, Brněnský deník.
