Mezinárodní strojírenský veletrh přiveze na začátku října do Brna tisíce zahraničních hostů. Letiště Brno-Tuřany (BRQ) jim nabídne přímé spojení jen z části Evropy, většina cesty tak povede přes Vídeň, Prahu nebo Bratislavu.
Nejvýznamnější průmyslový veletrh ve střední Evropě
Od 6. do 9. října 2026 hostí brněnské výstaviště 67. ročník Mezinárodního strojírenského veletrhu (MSV). Souběžně s ním se koná i pět doprovodných veletrhů zaměřených na obráběcí stroje, svařovací techniku, plasty, povrchové úpravy a slévárenství. Organizátor, společnost Veletrhy Brno, řadí MSV mezi nejvýznamnější průmyslové veletrhy ve střední Evropě. Podle vlastních čísel organizátora patří téměř osmdesát procent návštěvníků k lidem, kteří ve svých firmách rozhodují o investicích, a třetina dokonce k vrcholovému managementu. Pro jižní Moravu to znamená jediné: na čtyři říjnové dny se do Brna sjíždí byznys z celé Evropy i mimo ni. Část hostů přiletí přímo přes Letiště Brno-Tuřany, většina ale bude muset zvolit jinou cestu. Pro místní hotely, restaurace i taxislužby patří říjnový týden MSV tradičně k nejsilnějším v roce, podobně jako pro parkoviště v okolí výstaviště a letiště samotného.
Přímé lety z Brna pokryjí jen část Evropy
Nabídka pravidelných linek z BRQ zůstává i letos omezená. Celoročně se z Brna létá do Londýna a španělské Malagy, sezónně pak do italského Bergama, kam Ryanair v letní sezoně 2026 přidal třetí týdenní rotaci navíc. Linka do německého Frankfurtu nad Mohanem sice dostala v létě zelenou od Evropské komise, na její start si ale cestující počkají až do jara 2027. Přímé spojení s dalšími klíčovými byznysovými centry, jako je Paříž, Milán nebo Mnichov, z Brna chybí úplně. Zahraniční vystavovatelé a návštěvníci MSV, kteří nemíří z Londýna nebo jižního Španělska, si proto musí cestu na veletrh naplánovat oklikou přes jiné letiště – nejčastěji s přestupem na některém z blízkých zahraničních uzlů a následným přejezdem po silnici nebo železnici.
Cesta přes Vídeň, Prahu nebo Bratislavu
Pro hosty z většiny Evropy zůstává nejrychlejší variantou přílet na některé z okolních velkých letišť a pokračování pozemní dopravou. Vídeňské letiště Schwechat nabízí rozsáhlou síť přímých linek do evropských i mimoevropských destinací a od Brna ho dělí přibližně hodina a půl jízdy autem nebo autobusem. Podobně funguje i Letiště Václava Havla v Praze, odkud do Brna vede přímý vlak i dálnice, cesta ale trvá zhruba dvě hodiny. Bratislavské letiště má k Brnu nejkratší dojezd, jeho nabídka pravidelných linek je ale užší a spoléhá hlavně na nízkonákladové dopravce. Podrobné srovnání dostupnosti jednotlivých letišť z jižní Moravy jsme popsali dříve a pro hosty MSV platí ve všech ohledech stejně.
| Letiště | Dojezd do Brna | Nabídka přímých letů | Pro koho se hodí |
|---|---|---|---|
| Brno-Tuřany (BRQ) | v místě | Londýn, Malaga, sezónně Bergamo | Hosty z Británie a jižního Španělska |
| Vídeň (VIE) | cca 1,5 hodiny | rozsáhlá celosvětová síť | Většinu zahraničních vystavovatelů |
| Praha (PRG) | cca 2 hodiny | rozsáhlá síť, přímý vlak do Brna | Hosty mířící i do dalších částí ČR |
| Bratislava (BTS) | nejkratší dojezd | užší nabídka, hodně nízkonákladových linek | Hosty ze Slovenska a okolí |
Z letiště na výstaviště
Cestující, kteří do Brna doletí přímo přes BRQ, mají cestu na výstaviště krátkou. Areál Výstaviště Brno leží od letiště zhruba deset kilometrů, autem nebo taxíkem se tak dá zvládnout přibližně za dvacet minut mimo dopravní špičku. V týdnu konání MSV navíc bývá provoz kolem výstaviště hustší, veletrh totiž tradičně přiláká i tisíce tuzemských návštěvníků, kteří přijíždějí autem nebo městskou hromadnou dopravou z centra Brna. Vystavovatelé s rozměrnými exponáty pak často řeší i logistiku nákladní dopravy, která na provoz v okolí výstaviště přidává další zátěž.
Proč na tom záleží
MSV patří k nejdůležitějším akcím jihomoravské ekonomiky a zároveň jasně ukazuje, kde končí kapacita Letiště Brno-Tuřany. Dokud BRQ nezíská víc přímých linek do byznysových center Evropy, budou zahraniční partneři místních firem i nadále odkázaní na přestup přes Vídeň, Prahu nebo Bratislavu. Vedení letiště přitom v plánech rozvoje počítá právě s rozšiřováním nabídky linek do byznysových destinací – otázkou zůstává, jak rychle se to promítne do reálného letového řádu.
